Loupak.cz - Vtipy

Lékař v nemocnici prohlíží pacienta a říká mu: „Vy se mi nějak nelíbíte...”
Pacient odpoví: „Však vy taky nejste žádný krasavec!”

Víte, jak se jmenoval první homosexuální kosmonaut?
Gay Garin.

Přiteplený mladík šeptá do ucha diabetikovi: „Jseš sladkej, cukrouši!”

Ženich oznamuje těsně před obřadem nevěstě: „Já si tě nebudu brát...”
„???”
„Já si tě vezmu!”

Kdy je nejlepší chvíle použít kondom?
Při každé jen trochu vhodné příležitosti.

Jde dvojice pánů po parku a najednou uvidí manžele středního věku, jak se hádají. Poté, co poodejdou o kousek dál, započne tento rozhovor: „Ty Frantíku, ti byli ale oškliví, jak po sobě křičeli, že?”
„Kajíku, já ti říkal, že ta smíšená manželčíčka nebudou dělat dobrotu!”

Otec s matkou překvapí dceru ve velmi intimní situaci.
„Můžeš nám vysvětlit, co to má znamenat?”
„To je náš profesor matematiky. Požádala jsem ho, aby mě doučoval. Teď už konečně úplně přesně vím, co je reálné číslo!”

Vrátí se mladý muž domů z námluv.
„Jak jsi dopadl?” ptá se otec.
„Jako do peříčka, přede dveřmi byl složený čerstvý hnůj.”

On a ona za letní noci v parku.
„Podívej, padá hvězda, rychle si něco přej a ono se ti to splní.”
„Já bych si přála, ale s takovým troubou jako ty bych se nikdy nedočkala!”

Na smrtelné posteli leží 80letý milovaný manžel, otec, dědeček. Blíží se jeho poslední chvíle na tomto světě a kolem něj se shromáždila celá rodina, tj. žena, všechny děti, skoro všechna vnoučata a dokonce i několik pravnoučat. Všichni soucitně a v tichu čekají, až přijde ta chvíle.
Náhle se dědeček probere a povídá: „Povím vám, mí nejbližší, své největší tajemství. Já jsem se ve skutečnosti nikdy nechtěl oženit a založit rodinu. Měl jsem všechno. Rychlá auta, krásné ženy, mnoho přátel a bohaté konto. Ale jednoho dne mi přítel řekl: ‚Ožeň se a založ rodinu, protože ti nebude mít kdo podat poslední sklenici vody, až budeš na smrtelné posteli a budeš mít žízeň!’ A tak jsem se oženil a radikálně tak změnil svůj život. Večerní diskotéky s krásnými ženami nahradilo sledování seriálu s manželkou. Autem jsem vás, děti moje, vozil do školy a ze školy a na společnou dovolenou k moři. Peníze z konta se rozplynuly na vaše studia, děti moje. Krásné dny svobody odnesl vítr. A teď, když ležím na smrtelné posteli, víte, co je nejhorší?”
„Co, tatínku náš drahý?” ptají se všichni.
„Nemám, kurva, žízeň!”